Byl to opravdový sportovní svátek pro cyklokrosové nadšence. Táborská trať má světové parametry. Dostatečně široké a těžké bitevní pole. "Bojiště" nabízelo trochu asfaltu na bleskurychlý start koles, bahenní vložku, aby dojem z bitvy byl věrohodný. Na velmi prudké výjezdy by se hodily koňské síly, ale povoleny jsou jen vlastní nohy. Schody do nebes a pevné hradby v podobě překážek také prověřili zdatnost bojovníků.

První boj začal už v pátek odpoledne před kanceláří závodu. Původní zahájení akreditace závodníků kategorií Masters měla začít v 15:30 hodin. Jenže první nedočkavci už zaujali svoji pozici již krátce po poledni. Že by dostali něco navíc? Důvod byl prostý... rozhodčí totiž vyhlásili, že kdo dřív vyzvedne číslo, stojí blíže startovní čáře. Takže fronta mnoha desítek čekatelů se táhla i mimo budovu a všichni nervózně podupávali a báli se, aby jim před závodem neztuhly nohy!

Sobotní ráno zahalila mlha a bojiště pokryla mírná námraza. U prvních závodů to pěkně klouzalo, ale zkušení závodnici to bravurně zvládali. Na nejpočetnější kategorii, kde startovalo přes 120 jezdců už ale vysvitlo slunce. Paprsky přitáhly i fanoušky, kterých postupně přibývalo a při závodě byli velkou oporou jezdců. Párky a ryby voněly všude v okolí, ale závodníci to přebíjeli hřejivkou a gely. Vřava i atmosféra byla neopakovatelná.

No a jak to všechno dopadlo? Rozhodčí si v kategorii žen trochu pohrály s výsledky. Byly zmatky v počtech okruhů a do poslední chvíle to nebylo trochu nejasné. Petra Krtičková prohrála boj o první místo a cinklo tak stříbro...vyhrál však každý, kdo se zúčastnil.