Jak zabít krásnou trať aneb závodili jsme na Maštalích v Proseči

Napsal(a)  Zveřejněno: 11. 06. 2015

Dlouho jsem ze závodu neodjížděl s tak rozporuplnými pocity. Na Maštalích jsem byl počtvrté, ale asi naposled. Před závodem pořadatelé inzerovali, že přidali další zajímavá místa na trati, proto jsem natěšen vyrazil s kamarádem Happym na závod. Ten si střihl 100km trať, já, jelikož jsem chcípák, jsem jel  jen padesátku, ale s těmi nejvyššími ambicemi... Na startu jsem si po minulé zkušenosti zajistil první brázdu uprostřed a od startu byl v první grupě. Společnost mi dělal Cimba a kluci ze Spešlu.

Hned od startu se jelo pohodové tempo, které se vystupňovalo až po nájezdu do prvního terénu. Klasicky jsem neakceptoval tempo první pětky a jel si to svoje, po chvilce se k nám propadl i Nagoš, takže jsme jeli v 10 lidech. Sem tam někdo odpadnul, takže nás zbylo 7. Nagoš netrpělivě vyhlížel ty krásné singltreky z loňska, ale marně. Pořadatelé nás nově navedli na široké štěrkové cesty, po technických pasážích ani památky. Chvilku se jelo, chvilku ne, dost mě to nebavilo, přeci jen jsem se těšil, že to bude trochu terénem a ne že závod bude připomínat akci Okolo Hradce jen s vyšším kopcem...

Na 20. kilometru jsme začali dojíždět pomalé závodníky z 25kilometrové trati. Jelo nás furt stejně, takže jsme to nějak neřešili. Bohužel po chvilce jsme se dostali do té nejhezčí a nejtechničtější části závodu, kde jsme dojeli houf asi  40 závodník z krátké. Předjíždělo se, jak to šlo, akorát v nejužším místě, kde se muselo seskočit z kola a vyběhnout několik metrů po kořenech se naše grupa rozdělila, jelikož bylo nemožné se přes tu horu hobíků ladně dostat. Za odměnu za pospíchání ve frontě přes kořeny jsem byl odměněn obtiskem převodníku na lýtku. Ok, další šrám, který jsem neměl sílu ani chuť řešit. Následoval zběsilý úprk cestou necestou, během chvilky jsem předjel asi dalších 20 závodníků, k mému zděšení  ale zbytek mé grupy v tahu. Následoval brdek, kde se moc nedalo předjíždět, takže jsem se musel uchýlit k hecování pomalých jezdců, aby mi táhli z cesty. Na konci kopce jsem dojel 3 odpadlíky ze skupiny a zkusil jet rychle a zběsile ke zbytku grupy, což se ukázalo jako marná snaha.

Lehce frustrován jsem přestal střídat a nechal se dotáhnout před cíl, kde jsme zkusili rozjet finiš s dalšíma dvěma borcema, vyfasoval jsem černýho petra a z rozjetého vláčku si vystoupil jako první. Do cíle jsem tak dojel na 9. místě, nasr.nej, jelikož bylo na to dojet do pětky.  Aspoň, že Cimba bednu udělal , druhé místo za Pospíšilem je úspěch.

Zuzka si vybrala kopec smůly, když měla defekt a musela několikrát zastavovat a dofukovat bezdušáky. Radek taky bodnul, takže o spokojenosti na Maštalích nemůže být řeč.

A jak to dopadlo na nejdelší distanci? Happy na dlouhé trati dojel druhý , Expen třetí, oba v cíli padli na znak, v úmorném vedru si hrábli až na dno. Naštěstí jsem Happymu rozmluvil účast na vyhlášení a mohli jsme jet brzo domů.

Suma sumárum - pořadatelům na Maštalích se povedl husarský kousek. Z krásného závodu v jetelném terénu s výbornou organizací udělali nemastný marš po širokých štěrkových dálnicích, navíc se ani neobtěžovali si vyzkoušet možný problém se sjetím obou tratí.  Výsledkem tak byl "neregulérní" závod, daleko horší  než dříve bývaly konce na kolo pro život. K mému překvapení byli snad všichni účastníci až na mě a pár výjimek spokojení.

Cílem pořadatelů pro příští rok je 1000 účastníků, to už ale beze mě.

Přečteno: 1827 krát

Zanechat komentář

Komentujte slušně, nevhodné příspěvky budou mazány webmasterem.

Internetový partner

logo-hp

Studio Vaněk Design se specializuje na tvorbu sportovních klubových webů a jejich správu, je také partnerem HSK Cycling.

Rychlý kontakt

 
737 445 263
Prezident teamu: Jiří Nádvorník
Manager teamu: Radek Pilnáček